O logopedické terapii
Předpokladem
správné výslovnosti i vývoje řeči u dětí je celková obratnost a
pohyblivost dítěte při běhání, skákání, házení míčem,
jízdě na kole a dalších pohybových aktivitách (hrubá motorika). Důležitá je
zručnost při kreslení, stříhání, uchopování drobných
předmětů a dílků stavebnic a manipulaci s nimi (jemná motorika). Rozlišování
jemných detailů zrakem a sluchem (zrakové a sluchové vnímání). Při terapii se nezaměřujeme
jen na oblast mluvidel.
U opožděného vývoje řeči nás zajímá také schopnost sdílení s druhou osobou, navazování zrakového kontaktu, reakce na jméno, ukazování, snaha dítěte domluvit se gesty a mimikou tváře.
Proto i při terapii postupujeme dle zásady vývojovosti a navazujeme na vývojový stupeň, kterého dítě v dané oblasti dosáhlo, ten dále rozvíjíme a tím stavíme základy pro vyjadřovací schopnosti a správnou výslovnost, která je vrcholem ve vývoji řeči dítěte.
Potíže s výslovností hlásek nebo jejich nesprávným tvořením mohou vznikat na podkladě nesprávných návyků při žvýkání, polykání a dýchání nebo při opožďování vývoje sluchového vnímání, nejen v důsledku neobratnosti mluvidel nebo zkrácené podjazykové uzdičky.
Důležité je zjistit příčiny potíží s výslovností nebo opožďováním řečového vývoje ve spolupráci s lékaři foniatry, ORL lékaři, neurology, psychiatry, ortodontisty, klinickými psychology, fyzioterapeuty...
Kolem 3 roku kdy dochází k vývojovému spurtu vyjadřovacích schopností, se u dětí se mohou přechodně objevit potíže s plynulostí řeči (zadrhávání, zakoktávání) - důležité je, aby se rodiče dozvěděli o správném přístupu k těmto potížím. Nesprávným přístupem a lpěním na plynulosti projevu, přímým zpomalováním tempa řeči, tak nepodpořili vznik pravé koktavosti.
Ideální je, pokud se všechny složky řeči i výslovnost podaří upravit do nástupu školní docházky. Aby nesnáze v jazykových schopnostech a výslovnosti nečinily dětem potíže při osvojování si čtení, psaní a tím neměly nepříznivý dopad na jejich psychiku. Avšak:
Dospělí,
kterým dříve nevadila jejich nesprávná výslovnost jsou většinou
silně motivování k úpravě výslovnosti pokud potřebují
zřetelný mluvní projev ve svém novém povolání. Nebo pokud se rozhodnou i v pozdějším věku k úpravě skusu u ortodontisty. Mnohdy je potřeba současně pracovat i na správných návycích klidové polohy jazyka a vyspělé techniky polykání, pokud ty se neupraví - poloha jazyka může nadále působit proti ortodontické léčbě.
Pokud dospělé trápí potíže s plynulostí řeči (koktavost) nabalují se k tomu i obavy a nepříjemné pocity až strach či úzkost z mluvního projevu na veřejnosti. S těmito problémy jim může pomoci klinický psycholog a tím, že se na logopedii naučí nové techniky mluvního projevu, tím může dojít k příjemnějšímu prožívání a zmírnění obav z mluvního projevu.
U klientů při získaných řečových poruchách po cévních mozkových příhodách, operacích mozku, neurodegenerativních nemocech mozku je důležité, aby s nimi na terapii docházel rodinný příslušník, který jim je komunikačním partnerem i v domácím prostředí, pomáhá jim při obnově řečových funkcí, čtení a psaní. Důležité je pochopení členů rodiny, v jak nelehké situaci se jejich blízky ocitl, když ztratil schopnost dorozumění se.